Ostrava má prostě štěstí.
» Vše o nejhorší novodobé srážce tramvají
» Kromě srážky tramvají hořel v Ostravě kamion s vodíkem
Navíc nám včera skoro celé odpoledne nejezdily tramvaje z Poruby a to ani nevím, proč. Možná by se mohla zlepšit informovanost. Anketě na stránkách Dopravního podniku Ostrava "Jak jste s námi spokojeni?" se po těchto 2 dnech asi zhorší statistiky. A samozřejmě nejen kvůli výlukám.
Odkládám to, co bych měla dělat a věnuju se tomu, co mě baví.
Vzhledem k tomu, že mi kalkulačka nakonec vypověděla službu a rozhodla se, že čtvrtletku z účta se mnou prostě nenapíše, vydala jsem se včera koupit si novou - a tak mi teď dělá společnost Casio fx350MS. Sice ji má každý, ale možná na tom něco bude :D
Navíc jsem včera konečně sehnala sakobundu a leopardí nátělník :))
Do ZOO nám přivezli nové slony, tak bych je chtěla někdy příští týden navštívit <3
Zítra píšeme čtvrtletku z MAT, tak mi držte palce :P
"Víte, co byl včera za den? Souvisí to se školstvím..." oslovila nás profesorka z dějepisu. "Někdo umřel..." "Někdo se narodil!" "Něco s Komenským!" Nenechala nás dlouho hádat: "Založení Karlovy univerzity." "AHA" ... Pak jsme došli k tomu, že dnes, 8. 4., akorát roku 1848, byl vydán kabinetní list. A taky k tomu, že je dnes mimo to ještě Mezinárodní den Romů. Tak nevím - slavíte ho někdo? :D
Mimochodem dneska jsem měla zase špatný den ve škole - prozměnu se mi podařilo vylít si do tašku grapefruitovou Mattoni, takže jsem celý 8 hodin sušila všechny své věci kde to šlo. A zůstaly mi krásně ulepené. Nehledě na rozpitý sešit, která si jako jedna z mála poctivě vedu. Prostě s poctivostí nejdřív pojdeš. Akorát dostanu infarkt. Taky jsem už chtěla pohřbít moji milovanou kalkulačku, když jsem ji obrátila a ze všech tlačítek vytekla voda, ale po pár hodinách jsem zjistila, že to přežila a dokonce (zatím) správně počítá. Ale možná právě díky mému "štěstí" jsme dneska nepsali test z ekonomického semináře.
Přišla jsem na to, že můj polopozitivistický přístup začal konečně zabírat, je mi fajn a o to tady přece jde, ne? :)
Dneska jsem o volné hodině potkala Corri se třídou či co :D
Králejkovi asi hrabe, pořád si shazuje jesličky se senem a tahá je po kleci sem a tam. Bych jí koupila nějakého muže, ale jaksi na to nemám prostory. Už je asi týden ve vyhnanství v předsíni, protože vždycky v noci zlomyslně začala kousat svůj domek, abych nemohla spát. Chtěla bych si ji vzít zase zpátky, přijde mi, že je taková smutnější, když není u mně v pokoji, ale na druhou stranu se chci vyspat.
Asi bych si měla zopakovat, kdy se píše mě a kdy mně. V tom si poslední dobou nejsem skoro nikdy jistá.
Profesorka nám nabídla, že bychom mohly chodit jeden den místo tělocviku na spinning a některým pipinám je asi 40 Kč moc nebo co, že se musí pořád vymlouvat. Nejlepší je, že se takových akcí nechtějí účastnit většinou ty nejtlustší. Na obhajobu říkají, že na kole si prý můžou jezdit doma. Ha-ha. Soudím, že takové to domácí ježdění jim moc nezabírá. Místo spinningu chtějí chodit do posilovny a vůbec jim nedochází, že o tom ví úplné hovno, vůbec neví, co mají cvičit a na druhý den budou akorát brečet, že je všechno bolí. Ale dobře jim tak. Co se budu furt rozčilovat, svoje nervy mám radši.
Zítra máme na 9 a jen do 12:15, díky maturitní češtiny. Ale samozřejmě nezapomněli zlomyslně dodat, že příští rok to čeká nás.
Jsem toho chtěla napsat ještě víc, ale vždycky na to myslím třeba ve škole nebo v tramvaji a nikdy si nezapíšu, o čem že jsem to chtěla psát a než dojdu domů a udělám si čas na psaní, tak půlku zapomenu.
Vrať se Lucz!!!
Myslím, že někdo, kdo chce v budoucnu maturovat z dějepisu, by se neměl učit na písemku pouze otázky, které dostane od vedlejší třídy a to ještě jen svoji skupinu, ale měl by se učit všechno, co s tím souvisí. Správně, řeč je o mně. Od prváku žiju v představě, že budu maturovat právě z dějepisu, protože mě jako jediný baví, ale světe div se - jen co jsme přešli ze starověku na moderní dějiny a podobné "nesmysly", pozbývám veškerou chuť do učení. Ne, že by to bylo jen v dějepise, ovšem v jiných předmětech jde asi o něco jiného než jen o látku. Zato můžu říct, že ekonomika mě začala "na stará kolena" celkem bavit. V prváku jsem propadala a teď to dotáhnu asi na dvojku. Nezlobím se. A maturovat chci nakonec z matiky, i když se to některým lidem nemusí líbit. I když kdo ví, třeba to ještě změním, času dost.
Taky musím říct, totiž napsat, že přestávám být úplnou pesimistkou. Konečně. Ještě nedávno jsem srovnávala, jak hezké to bylo a jak "špatně" je teď. Teď se sice pořád vracím, ale myslím i na to, co nás čeká. Snad nás.
Po dnešní procházce jsem si trochu vyčistila hlavu a zjistila, že smutek neprospívá vůbec ničemu. To mi to trvalo. Dělám z komára velblouda a ničím i ty chvilky, které by mohly být ještě hezčí, než jsou.
V pátek jsme byli v hospodě, při cestě zpátky se mi povedlo obhodit okno od tramvaje obsahem mého žaludku a přibrat k tomu i své boty a kalhoty. Až na pár chvil, které se snažím vymazat, bylo fajn. "V tom kostele je tma jak v pekle..." "Martine, tam se neklepe!"
Chci si dělat autoškolu, ale mamka protestuje. Chápete to? No co, tak si ji udělám v září, vždyť to je jedno. O prázdninách ji teda určitě dělat nebudu.
Včera odpoledne jsem přečetla skoro celou Pavučinu lží od Dana Browna. Ani nevím, kde se poděla ta holka, co nikdy neměla čas.
Dívám se, jak slunce pomalu zapadá, Sissi mi sedí u nohou a doufám, že se mi konečně povede být normální už napořád a nepřidělávat si starosti věcma, které se třeba nikdy nestanou.
Koupila jsem si Esprit Connect a prostě ho necítím...
Když jsem dneska seskakovala ze skříňky ve třídě, vypadlo z vitríny sklo. Rozřízla sem si prst, když jsem zametala střepy...
Ty-víš-kdo se chová jako kdyby spadl minimálně z 10. patra přímo na hlavu...
Nic není jak má být...
A to jsem chtěla zrovna včera napsat, že začínám méně psát a více žít. HA-HA
Trefa - jsem nudná.